Vojtěch Schwab
Jeho kanovnická Milost Vojtěch Schwab | |
---|---|
Sídelní kanovník litoměřické kapituly | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Období služby | 1766–1792 |
Znak | |
Osobní údaje | |
Datum narození | 1723–1724 |
Datum úmrtí | 27. září 1792 |
Místo úmrtí | Litoměřice, Habsburská monarchie |
Povolání | Římskokatolický duchovní |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vojtěch Schwab, (1723–1724[p 1] – 27. září 1792, Litoměřice)[1] byl český římskokatolický duchovní, sídelní kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích.
Život
Vojtěch Schwab patřil mezi nejbližší spolupracovníky 6. litoměřického biskupa Emanuela Arnošta z Valdštejna, který ho roku 1766 instaloval kanovníkem litoměřické kapituly u sv. Štěpána.
Z mnoha úkolů mu připadla i práce v komisi při rušení jezuitského řádu v roce 1773. Dekret o zrušení jezuitského řádu došel na litoměřickou biskupskou konzistoř 20. října 1773. Dne 25. listopadu 1773 odjel s komisí v níž byl litoměřický krajský hejtman Wolfgang von Schönau a sekretář konzistoře K. Hartmann do liběšické jezuitské rezidence. Sekretář Hartmann přečetl zrušovací dekret v jehož důsledku muselo všech patnáct jezuitských kněží a osm laických bratří v čele s posledním superiorem K. Pieschingerem liběšickou rezidenci opustit. Po opuštění rezidence jezuity byl v Liběšicích rozchvácen i zdejší majetek, mezi nímž byla především neobyčejně cenná knihovna, v níž byla i celá řada starých rukopisů zabavených mezi nekatolíky. Rezidence i celé panství připadlo náboženskému a studijnímu fondu.[2]
Jako litoměřický kanovník zažil po smrti biskupa Emanuela Arnošta z Valdštejna příchod jeho nástupce Ferdinanda Kindermanna, který do Litoměřic přijel na biskupskou intronizaci 10. října 1790. S novým biskupem však Schwab spolupracoval jen krátce, protože v roce 1792 zemřel.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Matrika Z udává věk při úmrtí 68 let.
Reference
- ↑ Matrika zemřelých, Litoměřice-dóm, 1784-1832, snímek 5
- ↑ MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 181-184.
Literatura
- PETERA Václav: Géniové církve a vlasti, Rkp. uložený v Centrální katolická knihovně KTF UK v Praze, Praha 1964.
Související články
Externí odkazy
- Část rukopisného seznamu kanovníků litoměřické kapituly Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |