Ufa

Ufa Уфа / Өфө
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	54°43′34″ s. š., 55°56′51″ v. d.
Nadmořská výška	150 m n. m.
Časové pásmo	UTC+5[1]
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Povolžský
Republika	Baškortostán
Administrativní dělení	7 rajónů
Republika Baškortostán na mapě Ruska
Ufa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	707,9 km²
Počet obyvatel	1 115 560 (2017)[2]
Hustota zalidnění	1 575,8 obyv./km²
Etnické složení	Rusové (přes 50 %), Tataři (30 %), Baškirové (16 %), Kazaši, Ukrajinci a další
Náboženské složení	pravoslaví a sunnitský islám
Správa
Starosta	Ratmir Mavlijev
Vznik	1586
Oficiální web	www.ufacity.info
Telefonní předvolba	+7 347
PSČ	450000-450999
Označení vozidel	02 a 102
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ufa (rusky Уфа, adjektivum: уфимский (ufimskij); baškirsky Өфө) je město v Ruské federaci, správní středisko autonomní republiky Baškortostán a jedno z nejdůležitějších center chemického průmyslu v Rusku. Nachází se při ústí řeky Ufy (Karaidel) do řeky Bělé (Agidel), 1520 km východně od Moskvy, nedaleko pohoří Ural (Ufa je tedy jedním z nejvýchodnějších měst Evropy). Žije zde přibližně 1,12 milionu^[2] obyvatel.

Historie

Nejdříve na tomto místě byla v roce 1574 založena pevnost oddílem ruských střelců. Status města získala Ufa v roce 1586. V 17. století už byla Ufa důležitým obchodním centrem na cestě z evropského Ruska na Sibiř. Od roku 1708 náleželo město ke Kazaňské gubernii, v letech 1728–44 bylo centrem samostatné provincie. V roce 1744 se Ufa stala součástí Orenburské gubernie. V letech 1773-4 přečkala čtyřměsíční obsazení vojsky Jemeljana Pugačova. V roce 1789 zde byla zřízena Muslimská duchovní správa pro celé Rusko v čele s muftím. V roce 1865 se Ufa stala centrem Ufské gubernie.

S výstavbou Samarsko-zlatoustské železnice (1888) a zavedením paroplavby na řece Bělé (splavné od května do října) došlo k rychlému rozvoji průmyslu; ke konci století tu bylo již na 30 průmyslových podniků různé velikosti. Mezi lety 1918 a 1919 během ruské občanské války bylo město ovládáno na čas bělogvardějci. Stalo se jedním z opěrných bodů Československých legií. ^[3]Od roku 1922 je Ufa hlavním městem Baškortostánu – autonomní republiky Baškirů. V meziválečném období a po Velké vlastenecké válce Ufa zažila prudký rozvoj zejména chemického průmyslu.

Hospodářství a doprava

Místní průmyslové závody vyrábějí strojírenská zařízení pro těžbu, podnik UMPO – součást NPO Saturn – výroba plynových turbín,^[4] dále se zde vyrábějí plasty, rafinuje se ropa a zpracovávají se potraviny.

Ve městě se nachází stanice Transsibiřské magistrály. Z letiště v Ufě odlétají spoje do 27 měst Ruska a Společenství nezávislých států. Stavba ufského metra je opakovaně odkládána, páteř MHD tedy tvoří tramvaje, autobusy a trolejbusy.

V noci ze 3. na 4. června 1989 se poblíž Ufy stalo nejhorší železniční neštěstí v dějinách Ruska i SSSR: obrovská exploze zemního plynu, který unikl z plynovodu poblíž železnice, smetla dva osobní vlaky a připravila o život 575 lidí.^[5]

Obyvatelstvo

Zhruba polovinu z milionu obyvatel Ufy tvoří Rusové 530 000 (rok 2002), zbytek zejména Tataři (294 400) a Baškirové (155 000), jejichž podíl díky migraci a vyšší porodnosti poměrně rychle stoupá na úkor Rusů. Mezi významnější menšiny patří také Čuvaši, Ukrajinci a Mordvinci.

Kultura

Ufa je sídlem Ufského vědeckého centra Ruské akademie věd a Akademie věd republiky Baškortostán. Na vysokých a středních školách Ufy studuje přes 68 000 studentů. Město má 8 divadel, 27 muzeí, filharmonii a stálý cirkus.

Město je rodištěm spisovatele Sergeje Aksakova a malíře Michajla Něsterova.

Považováno za hlavní město ruského rapu.

Sport

• FK Ufa – fotbalový klub založený 23. prosince 2010^[6]
• Salavat Yulaev – hokejový klub hrající v KHL

Partnerská města

• Ankara, Turecko
• Halle, Německo
• Las Pinas, Filipíny
• Astana, Kazachstán (2010)

Osobnosti

• Sergej Timofejevič Aksakov (1791–1859), ruský spisovatel
• Sergej Dovlatov (1941–1990), ruský spisovatel a novinář
• Elvira Nabiullinová (* 1963), ruská ekonomka a politička
• Igor Kravčuk (* 1966), ruský a sovětský obránce v ledním hokeji
• Andrej Čerkasov (* 1970), bývalý ruský profesionální tenista, bronzový medailista z LOH 1992
• Děnis Afinogenov (* 1974), ruský profesionální hokejista
• Zemfira (* 1976), ruská zpěvačka, muzikantka, básnířka a skladatelka
• Sophie Milman (* 1984), ruská jazzová zpěvačka žijící v Kanadě
• Anton Babikov (* 1991), ruský biatlonista a mistr světa ze štafety mužů na Mistrovství světa v biatlonu 2017
• Daniil Kvjat (* 1994), vůbec nejúspěšnější ruský jezdec Formule 1 a jeden z nelepších jezdců týmu Scuderia Toro Rosso
• Morgenštern (* 1998), ruský rapper

Galerie

• 
  Na obrázku je vidět obchodní pasáž „Gostinnyj dvor“ z roku 1825, hotel „Holiday inn“ a nové apartmány.
• 
  Centrum města
• 
  Ufa na začátku 20. století.
  foto: Sergej Prokudin-Gorskij
• 
  Etnografické a archeologické muzeum
• 
  Puškinova ulice v historickém jádru města je v této části zastavena budovami převážně z 19. století
• 
  Historická budova z poloviny 19. století na Leninově ulici v historickém jádru města
• 
  Secesní budova z roku 1907, nacházející se v centru města

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ufa na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Ufa ve Wikislovníku
• Oficiální stránky města Archivováno 18. 3. 2016 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.