Trakai
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
| Trakai | |
|---|---|
 Ostrovní hrad v roce 2004 po rekonstrukci | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 54°38′ s. š., 24°56′ v. d. |
| Časové pásmo | VEČ (UTC+2) |
| Stát | Litva Litva |
| Kraj | Vilniuský |
| Okres | Trakai |
  Trakai Trakai, Litva | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,5 km² |
| Počet obyvatel | 5 266 (2010) |
| Hustota zalidnění | 458 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Vilma Pušienė |
| Vznik | 1337 |
| PSČ | 21001 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trakai (polsky Troki, česky Troky) je starobylé okresní město na jihovýchodě Litvy, ležící asi 28 km západně od Vilniusu ve Vilniuském kraji. Má rozlohu 11,5 km² a 5 266 obyvatel, především Litevců a Poláků. Trakai bylo ve středověku sídlem litevských vládců, nachází se zde jedna z nejvýznamnějších památek v Litvě, vodní hrad Trakai.
Historie
Hrad Trakai, dnešní Senieji Trakai (Staré Trakai), založil velkokníže Gediminas v roce 1321. Roku 1337 se připomíná nové Trakai, v dnešní poloze na poloostrově mezi jezery, 3 km severozápadně od prvního sídla. V novém Trakai byly zbudovány dva hrady, které na přelomu 14. a 15. století používal jako svou oblíbenou rezidenci velkokníže Vytautas. Vytautas také v roce 1397 pozval z Krymu na Trakai jako strážce svého sídla Karaimy, turkickojazyčné etnikum, vyznávající judaismus. Karaimové se od té doby stali součástí dějin města a Trakai v raném novověku jejich hlavním kulturním střediskem. V roce 1409 obdrželo Trakai městská práva podle magdeburského vzoru. V 15. století bylo město rušným střediskem obchodu, kde žili vedle sebe Litevci, Karaimové, Poláci, Tataři, Židé i Rusové. Pozvolný politický úpadek Trakai i Vilniusu přišel po úplném spojení Litvy s Polskem Lublinskou unií roku 1569. I hrad, který naposledy užíval jako letní sídlo král a velkokníže Zikmund I. († 1548), začal chátrat. Těžkou ránu městu a zvláště karaimské komunitě zasadilo Chmelnického povstání a posléze rusko-polské války v 50. a 60. letech 17. století. Dnes zbývá ve městě Karaimů pouze několik desítek. Po třetím dělení Polska roku 1795 připadlo Trakai Rusku, mezi první a druhou světovou válkou bylo součástí Polska a poté začleněno do SSSR v rámci Litevské SSR, dnes nezávislé Litvy. Roku 1991 byl na ochranu historického centra litevské státnosti vyhlášen Trakaiský historický národní park o rozloze 82 km².
Pamětihodnosti
Trakai, ležící uprostřed jezernaté krajiny, je významným střediskem turistického ruchu. Hlavní atrakcí je tzv. ostrovní hrad s historickým muzeem, zrekonstruovaný do podoby z 15. století, dále ve městě stojí zbytky poloostrovního hradu. Dále zde stojí katolický a pravoslavný kostel, množství typických karaimských domů se třemi okny (podle lidové tradice „jedním pro Boha, jedním pro majitele, a jedním pro velkoknížete Vytautase“), Karaimské etnografické muzeum a karaimská synagoga, zvaná kenesa. Každým rokem v srpnu se ve městě koná festival klasické hudby.
Sport
Partnerská města
Alanya, Turecko
Bernburg, Německo
Giżycko, Polsko- Góra, Polsko
- Koszalin, Polsko
- Malbork, Polsko
- Nowy Sącz, Polsko
- Rheine, Německo
- Szydłowiec, Polsko
Galerie
-
Typický karaimský dům se třemi okny -
Trakai, konečná stanice regionální tratě z Vilniusu -
Karaimská kenesa -
Svatostánek v kenese
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trakai na Wikimedia Commons - http://www.seniejitrakai.lt/ - Trakaiský historický národní park (litevsky, anglicky)
| Města v Litvě | |
|---|---|
| Krajská města | |
| Okresní města | Anykščiai • Birštonas • Biržai • Druskininkai • Elektrėnai • Gargždai • Ignalina • Jonava • Joniškis • Jurbarkas • Kaišiadorys • Kalvarija • Kazlų Rūda • Kėdainiai • Kelmė • Kretinga • Kupiškis • Lazdijai • Mažeikiai • Molėtai • Naujoji Akmenė • Neringa • Pagėgiai • Pakruojis • Palanga • Pasvalys • Plungė • Prienai • Radviliškis • Raseiniai • Rietavas • Rokiškis • Skuodas • Šakiai • Šalčininkai • Šilalė • Šilutė • Širvintos • Švenčionys • Trakai • Ukmergė • Varėna • Vilkaviškis • Visaginas • Zarasai |
| Další města | Akmenė • Ariogala • Baltoji Vokė - Daugai • Dūkštas • Dusetos • Eišiškės • Ežerėlis • Garliava • Gelgaudiškis • Grigiškės • Jieznas • Joniškėlis • Kavarskas • Kybartai • Kudirkos Naumiestis • Kuršėnai • Lentvaris • Linkuva • Nemenčinė - Obeliai • Pabradė • Pandėlys • Panemunė • Priekulė • Ramygala • Rūdiškės • Salantai • Seda • Simnas • Skaudvilė • Smalininkai • Subačius • Šeduva • Švenčionėliai • Tytuvėnai • Troškūnai • Užventis • Vabalninkas • Varniai • Veisiejai • Venta • Viekšniai • Vievis • Vilkija • Virbalis • Žagarė • Žiežmariai |
| Vilniuský kraj | ||
|---|---|---|
| Okresy | Elektrėnai • Šalčininkai • Širvintos • Švenčionys • Trakai • Ukmergė • Vilnius (městský) • Vilnius |  |
| Města | Baltoji Vokė • Eišiškės • Elektrėnai • Grigiškės • Lentvaris • Nemenčinė • Pabradė • Rūdiškės • Šalčininkai • Širvintos • Švenčionėliai • Švenčionys • Trakai • Ukmergė • Vievis • Vilnius | |
| Městečka | Adutiškis • Aukštadvaris • Bagaslaviškis • Bezdonys • Deltuva • Dieveniškės • Gelvonai • Jašiūnai • Kaltanėnai • Kernavė • Labanoras • Lyduokiai • Maišiagala • Mickūnai • Musninkai • Onuškis • Pabaiskas • Semeliškės • Šešuoliai • Siesikai • Šumskas • Taujėnai • Vepriai • Vidiškiai • Želva • Žemaitkiemis • Zibalai | |
| Vesnice | Belazariškiai • Buivydiškės • Buivydžiai • Didžiosios Kabiškės • Glitiškės • Jauniūnai • Kaniūkai • Karmazinai • Kena • Krakūnai • Mačiuliškės • Mateikonys • Medininkai • Miežionys • Nemėžis • Norviliškės • Rudamina • Rykantai • Vaigeliškės • Saugūniškės • Senieji Trakai • Skaidiškės • Valtūnai • Zalavas | |
Portály: Litva
