Státní fotoměřický ústav

Státní fotoměřický ústav (1919 - 1953) byl státní ústav, jehož účelem byla evidence historických a uměleckých památek, pořizování jejich měřické, fotogrammetrické a fotografické dokumentace. Jednalo se o památky na území Československé republiky, případně i v zahraničí, pokud šlo o památky, které přímo souvisely s dějinami českého umění^[1]. Cílem ústavu bylo vybudovat archiv dokumentárních fotografií, plánů a odlitků památkových objektů.

Historie

Ústav byl zřízen ministerstvem školství a národní osvěty ČSR dne 1. ledna 1919 jako Státní ústav pro fotografování, měření a odlévání památek zásluhou historika umění Zdeňka Wirtha^[1].

Při založení ústavu mu byly přiděleny následující čtyři úkoly:

• vytvoření seznamu historických a uměleckých památek na území Československé republiky,
• vytvoření měřické, fotografické a další dokumentace u památek stanovených, ohrožených nebo nově objevených,
• zřízení archivu, ke budou uchovány výsledky činnosti ústavu i dokumentace získané darem nebo koupí,
• zřízení odborné knihovny^[1].

Ústav sídlil na několika místech v Praze: Lobkovický palác, prostory v Černé a v Kateřinské ulici. V roce 1933 získal ústav prostory v budově Klementina. Ty ale musel na příkaz okupační správy v roce 1940 opustit. Nejprve nouzově sídlil v Toskánském paláci na Hradčanech. Posléze se přestěhoval do budovy v Karmelitské ulici 13.

Fotogrammetrická činnost ústavu stejně jako odlévání detailů architektury byla pro nedostatek odborného personálního zajištění prováděna jen v minimální míře^[1].

Během druhé světové války v letech 1939 - 1945 se ústav soustředil na dokumentaci památkově cenných staveb a historických měst, ohrožených nálety. Jednalo se o lokality: Kutná Hora, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Pardubice, Plzeň, Kroměříž, Olomouc, Brno. Dále proběhla dokumentace památek: hrad Karlštejn (manželé Miroslav Chalupníček a Věra Chalupníčková), Klášter Porta coeli v Předklášteří, Kostel svatého Mikuláše v Lounech. Dále byly dokumentovány fondy knihoven v Praze, Olomouci, v klášteře Nová Říše a arcibiskupská galerie v Kroměříži.

Po roce 1945 se ústav věnoval především dokumentaci nově vzniklých městských památkových rezervací (30 lokalit) a tzv. památek 1. kategorie (celkem 115 objektů).

V roce 1953 byl Státní fotoměřický ústav spolu se Správou státního kulturního majetku a Státním památkovým ústavem sloučen do Státní památkové správy^[2]. Od roku 1958 byl začleněn jako dokumentační útvar do Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze.

Dokumentace v zahraničí

Na základě Saintgermainské smlouvy (článek 196) prováděl Antonín Friedl dokumentaci v zahraničních institucích, jako byly:

• Národní knihovna ve Vídni
• knihovna Kláštera Zwettl
• vatikánské sbírky

a dále v knihovnách v Berlíně, Vratislavi, Paříži a Stockholmu.

Fotografický archiv

Fotografický archiv obsahoval v roce 1939 celkem 20 500 negativů. V roce 1953 již evidoval 57 500 negativů^[1].

Dary a odkazy

Archiv Státního fotoměřického ústavu obsahoval odkazy a dary významných osobností:

• Antonín Podlaha
• Rudolf Kuchynka
• Karel Boromejský Mádl
• Karel Chytil
• Oskar Pollak
• Josef Schulz
• Kamil Hilbert
• Ludvík Lábler
• Jan Koula
• František Dvořák
• Zdeněk Wirth

Fotografové a sběratelé fotografií

• Bohumil Vavroušek
• Karel Ferdinand Bellmann
• Jindřich Eckert
• František Duras
• Jan Štenc
• Rudolf Bruner-Dvořák
• Zikmund Reach

Ediční činnost

Ústav vydával časopis Zprávy památkové péče, monografie a popularizační brožury pro veřejnost.

Osobnosti, které působily v ústavu

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

• Karel Chotek - etnograf
• Antonín Friedl - historik umění
• Karel Plicka - fotograf
• Emanuel Poche - historik umění
• Zdeněk Wirth - historik umění
• Alois Masák - architekt, autor dokumentace nástěnných maleb v kostele sv. Prokopa v Krupce (1921, malby byly v roce 1939 zničeny požárem), Staronová synagoga (1922-1923), rotunda svatého Jiří na Řípu
• František Xaver Margold se podílel v letech 1933 - 1944 na obnově Karolina
• Ema Charvátová - Sedláčková - historička umění, památkářka

Odkazy

Reference

Literatura

• KOTRBOVÁ, Marie. Státní fotoměřický ústav ve službách společenských věd a památkové péče. Zprávy památkové péče. 1953, roč. 13, čís. 5, s. 133. Dostupné online. 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.