Pražská čára

Schematické znázornění průběhu Pražské čáry
Opevnění poblíž Berouna v údolí řeky Berounky
Dochovaný bunkr v Srbsku u Berouna
Tento článek je o linii opevnění ze 30. let 20. století. O hranici potravní daně pojednává článek Pražská potravní čára.

Pražská čára (nebo také tzv. vnější obrana Prahy, zkráceně VOP) je označení pro linii opevnění postaveného v druhé polovině 30. let 20. století okolo Prahy. Tato linie opevnění začínala na soutoku řek Labe a Vltavy u Mělníka, pokračovala okolo měst Slaný, Smečno, Kladno, Beroun, Mníšek pod Brdy a končila u obce Slapy, kde měla navazovat na Vltavskou linii opevnění.

Výstavba linie

Hlavním úkolem Pražské čáry bylo zpomalit postup nepřítele na Prahu a neumožnit mu její přímé dělostřelecké bombardování. Stavba této linie se rozeběhla v srpnu roku 1936. Nejprve zde byly vystavěny pevnůstky LO vzor 36 a od roku 1937 i LO vzor 37. V oblasti okolo města Velvary bylo vytyčeno 5 samostatných pěších srubů těžkého opevnění. K jejich stavbě ale již nedošlo. Celkem bylo na Pražské čáře postaveno 77 objektů vzoru 36 a 753 objektů vzoru 37. K dokončení linie zbývalo postavit ještě 24 pevnůstek.[zdroj?]

Během mobilizace v září 1938 byla Pražská čára obsazena jednotkami tzv. Velitelství okrsku Praha (vzniklo z mírové 1. divize), které patřilo do sestavy Hraničního pásma XI (spadající pod velení 1. armády).[zdroj?]

Osud linie po okupaci Československa

Po zabrání Československa nacistickým Německem v roce 1939 bylo rozhodnuto o likvidaci těchto pevnůstek z důvodu zabránění jejich použití v případném vojenském povstání. Objekty byly naplněny trhavinou a odstřeleny. Pevnůstky, které nešlo odstřelit kvůli jejich blízkosti k důležitým civilním objektům byly znehodnoceny vyplněním kameny prolitými betonem. Vchod i střílny objektů byly zabetonovány. Do současnosti se dochoval pouze jediný objekt vz. 36 a 36 objektů vz. 37.[zdroj?]

Současný stav

Poměrně zachovalé objekty lze nalézt v úseku B-6 Beroun a B-7 mezi obcemi Nižbor a Srbsko podél řeky Berounky. Na Pražské čáře je v provozu také několik pevnostních muzeí. Pravidelně své brány otevírají muzea v Sazené, Smečně, Bratronicích, Doksech, Berouně a v Karlštejně.[zdroj?]

Odkazy

Literatura

  • LÁŠEK, Radan. "Pražská čára". 1. vyd. Dvůr Králové nad Labem: FORTprint J.Škoda, 1995. 78 s. ISBN 80-901580-6-4. 
  • LIKOVSKÝ, Jakub; BAUER, Zdeněk. Opevnění předmostí Prahy: opevnění Republiky Československé 1935 - 1938. Praha: Železný, 1998. 116 s. ISBN 80-237-3581-0. 
  • LÁŠEK, Radan. Opevnění z let 1936-38 v okolí Prahy. Praha: Codyprint, 2003. 171 + 83 s. ISBN 978-80-902964-5-9.
  • LÁŠEK, Radan. Opevněná Berounka – fortifikace na Berounsku a jejich obránci 1938. Praha: Codyprint, 2019. 187 s. ISBN 978-80-903892-6-7.
  • KOLMAN, Lukáš. Současný stav objektů opevnění Pražské čáry. Hradec Králové, 2018. 379 s. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Marta Kohárová. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Pražská čára na Wikimedia Commons
  • Opevnění na Pražské čáře
  • Pražská čára – Vnější opevnění Prahy z let 1936–1938
  • Atypický objekt v Sazené
  • Museum čs. opevnění Doksy u Kladna Archivováno 4. 1. 2012 na Wayback Machine.
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: mzk20191057390
  • VIAF: 35157581772633782605