Pomník padlým za Těšínsko

Pomník padlým za Těšínsko
Základní údaje
AutorVáclav Žalud
Jaroslav Stránský
Josef Šlégl
Datum odhalení30. září 1928
26. ledna 2024
Umístění
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°50′26″ s. š., 18°25′29″ v. d.
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
  • zobrazit
  • diskuse

Pomník padlým za Těšínsko je pomník v Orlové v okrese Karviná, připomínající české oběti Sedmidenní války s Polskem a po této válce následujícího tzv. plebiscitního období během Československo-polského sporu o Těšínsko.

Byl vybudován v roce 1928, poničen v době polského záboru a po skončení druhé světové války částečně obnoven.

Počátky

Ihned po vypuknutí Sedmidenní války začali členové orlovského Sokola organizovat materiální i finanční sbírky na podporu raněných českých vojáků a pozůstalých po padlých českých vojácích.[1] Vybrané finanční prostředky narůstaly a v listopadu 1919 vzniklo volné sdružení bez stanov s názvem „Fond pro pozůstalé a pro zbudování pomníku padlým za Těšínsko se sídlem v Orlové“.[2] Cílem fondu bylo organizování dobročinných akcí, z jejichž výnosu by se vyplácely podpory rodinám padlých a udržovaly se hroby na orlovském hřbitově.[2]

Hlavním cílem fondu se postupně stalo vybudování důstojného pomníku padlým za Těšínsko.[2] Již v roce 1919 byl na orlovském hřbitově vybudován u hrobu padlých zatímní dřevěný pomník.[2] Na počátku roku 1922 fond spolu se Sokolskou župou Těšínskou Jana Čapka inicioval exhumaci a převoz tělesných ostatků 22 legionářů a vojínů pohřbených v nyní polské části Těšínska (v Těšíně a v Pruchné) do Orlové. V červenci téhož roku byly na orlovský hřbitov slavnostně uloženy ostatky sokolského činovníka a zakladatele československé legie v Itálii Jana Čapka, který padl v bojích s rakousko-uherskými vojsky na Piavě 17. června 1918. Celkem tak bylo na orlovském hřbitově pochováno vedle Jana Čapka dalších 55 mužů, kteří padli v Sedmidenní válce, nebo v následujícím tzv. plebiscitním období.[2] U hrobu padlých se každoročně 1. listopadu konal pietní akt.[2]

V roce 1924 se fond přeměnil na spolek a jeho název se změnil na „Spolek pro poctu padlých za Těšínsko“. Jeho cíle zůstaly nezměněny.[2]

Vybudování pomníku

V říjnu 1924 spolek vypsal anonymní veřejnou soutěž na návrh pomníku padlým za Těšínsko. Z 39 návrhů vybrala pětičlenná porota tři nejlepší. První cenu získal návrh „Zelený vykřičník nad Orlovou“ architektů Stránského a Šlégla a akademického sochaře Václava Žaluda.[3] V březnu 1924 získal spolek subvenci Památníku odboje v Praze, 7. dubna byla vypsána soutěž na zadání prací a stále pokračovaly finanční sbírky. V lednu 1927 se stal zakládajícím členem spolku 34. pěší pluk „Střelce Jana Čapka“, který fondu pomáhal sbírkami a pořádáním vojenských koncertů.[3]

Pomník byl vybudován v roce 1928 – sousoší se slezskou orlicí zhotovil z bohaneckého pískovce sochař Ferdinand Malina z Orlové a architektonickou část stavitel, architekt a bývalý italský legionář Čeněk Volný z Doubravy. Stavební dozor prováděli autoři projektu Stránský, Šlégl a Žalud. Pomník byl slavnostně odhalen 30. září 1928.[3]

Spolek pro poctu padlých za Těšínsko ukončil svou činnost po zaplacení všech svých závazků rozhodnutím likvidační valné hromady 26. května 1938. Správa pomníku byla předána Sokolské župě Těšínské Jana Čapka a Moravskoslezské župě Československé obce legionářské.[3]

Poničení pomníku

V době polského záboru od října 1938 do srpna 1939 byl pomník Poláky poničen,[4] zejména bylo zničeno sousoší se slezskou orlicí.[3] Zničené sousoší se po skončení druhé světové války již nepodařilo obnovit.[3]

Rekonstrukce pomníku

Pomník od svého částečného obnovení v roce 1945 nebyl nijak zásadně opravován či rekonstruován. V roce 2013 město Orlová nechalo zpracovat podklady pro zadání projektové dokumentace k rekonstrukci památníku. Z těchto podkladů vyšlo najevo, že samotný pomník je značně zchátralý (např. na stěnách pomníku vlivem vlhkosti opadává omítka) a vyžaduje rozsáhlou rekonstrukci včetně podrobného stavebně-technického průzkumu. Následně v roce 2018 město Orlová vyhlásilo veřejnou zakázku na zpracování projektové dokumentace pro stavbu "Obnova památníku padlým za Těšínsko na hřbitově v Orlové". Tuto zakázku s rozpočtem 200 tis. Kč vyhrála Akad. arch. Krčmářová Eva.[5]

Zpracovaná projektová dokumentace posloužila v roce 2019 jako podklad pro dotační žádost z Ministerstva obrany v rámci programu „Zachování a obnova historických hodnot“. Město Orlová následně dostalo pro svůj projekt "Obnova památníku padlým za Těšínsko na hřbitově v Orlové“ pro rok 2020 investiční dotaci ve výši 4 398 tis. Kč, což činí 80 % z celkových předpokládaných nákladů ve výši 5 703 tis. Kč.[6]

Město Orlová také počítá s obnovou zničeného sousoší v navazující II. etapě. Na tu chce získat město investiční prostředky také z výše zmíněného dotačního programu v roce 2021. Celkové náklady II. etapy jsou odhadovány na 2 874 tis. Kč. [7]

Dne 5. října 2020 byla do útrob pomníku vložena pamětní schránka, která nahradila původní schránku z roku 1928, vyzvednutou dělníky krátce po začátku rekonstrukce. Poselství budoucím generacím vložili do nové schránky zástupci města Orlové, Muzea Těšínska, Jednoty Československé obce legionářské Ostrava I, České a slovenské obce dělostřelecké a Matice slezské.[8]

V dubnu 2021 byl pomník zařazen do historické stezky Zapomenutá Orlová. Na místě se nachází také informační cedule.[9]

Dne 26. ledna 2024 se na hřbitově v Orlové konalo slavnostní představení zrekonstruovaného památníku, na němž byla osazena replika sousoší, jejímž autorem je Martin Chmelař.[10]

Komemorativní akce

Pomník je místem konání vzpomínkových akcí pořádaných každoročně v lednu městem Orlovou a místními spolky u příležitosti výročí československo-polské války o Těšínsko. Jednota Československé obce legionářské Ostrava I a T. J. Sokol Moravská Ostrava I pak nepravidelně v červnu připomínají pietními setkáními také památku Jana Čapka, významné osobnosti jak sokolského, tak legionářského hnutí. Dne 15. června 2019 byla oběma spolky slavnostně rozprášena nad Čapkovým neoznačeným hrobem v centrální části pohřebiště prsť půdy z místa jeho skonu u Fossalta di Piave.[11]

Galerie

  • Původní podoba pomníku
    Původní podoba pomníku
  • Sousoší zničené v době polského záboru
    Sousoší zničené v době polského záboru

Reference

  1. ↑ Matroszová (2005), str. 27.
  2. ↑ a b c d e f g Matroszová (2005), str. 28.
  3. ↑ a b c d e f Matroszová (2005), str. 29.
  4. ↑ Martin Juřica: Ze vzpomínek generála Aloise Vicherka z let 1938-1939, Těšínsko 1/2002, str. 26. (pdf)
  5. ↑ ORLOVÁ, Město. Obnova Památníku padlým za Těšínsko. www.mesto-orlova.cz [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ Pomník, který připomíná sedmidenní válku, si zaslouží rekonstrukci | Orlová | Zprávy | POLAR TV. polar.cz [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ OBNOVA PAMÁTNÍKU PADLÝM ZA TĚŠÍNSKO NA HŘBITOVĚ V ORLOVÉ | Lepší Orlová. www.lepsi-orlova.cz [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-02. 
  8. ↑ ORLOVÁ, Město. DO PAMÁTNÍKU BYLA VLOŽENA NOVÁ PAMĚTNÍ SCHRÁNKA. www.mesto-orlova.cz [online]. [cit. 2020-10-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ Zapomenutá Orlová. zapomenutaorlova.muor.cz [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ https://youtu.be/UcK40p0Xuik?si=SFclZv8NRahuBdyS
  11. ↑ Pietní akt za Jana Čapka v Orlové :: Csol-ostrava1. www.csol-ostrava1.cz [online]. 2019-06-15 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 

Literatura

  • Těšínským hrdinům : památník vydaný ku slavnosti odhalení pomníku postaveného na hřbitově v Orlové. Orlová: Spolek pro poctu padlých za Těšínsko, 1928. 56 s. 
  • MATROSZOVÁ, Veronika. Českoslovenští legionáři : rodáci a občané okresu Karviná. Karviná: Zemský archiv v Opavě - Státní okresní archiv Karviná, 2005. 79 s. ISBN 80-86388-32-8. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Pomník padlým za Těšínsko na Wikimedia Commons