Perleťový oblak

Perleťová oblaka, také známá jako polární stratosférická oblaka (anglickou zkratkou PSC), jsou oblaka v polární stratosféře. Jsou na pohled velmi atraktivní, zároveň se však mohou podílet na vzniku ozónových děr.^[1]

Vznik

Stratosféra je ve srovnání s troposférou velmi suchá a pouze výjimečně v ní vzniknou vhodné podmínky pro tvorbu oblak. Perleťová oblaka vznikají v zimním období v polárních oblastech, ve výšce kolem 15 000–30 000 metrů, zhruba ve dvojnásobné výšce než běžná nejvyšší oblaka, cirrus. Podmínkou pro vznik perleťového oblaku typu I je teplota pod −78 °C, pro typ II teplota pod −88 °C.

Na vznik perleťových oblak má vliv i vítr. Silný vítr proudící přes horský hřeben může vytvářet vlny velmi studeného vzduchu, které se v atmosféře šíří směrem nahoru až do spodních vrstev stratosféry. V horských oblastech tak může lokálně dojít k tvorbě oblak typicky čočkovitého tvaru. V tomto případě se jedná o perleťový oblak typu II, který obsahuje pouze krystaly vody.

Typologie

Jednotlivé typy mají své odlišné chemické složení.

Typ I: voda, kyselina dusičná a/nebo kyselina sírová (existují celkem tři podtypy). Typ II: krystaly vody

Pozorování

Perleťová oblaka bývají nejlépe pozorovatelná při úsvitu a soumraku, přesněji v době, kdy je slunce 1° až 6° pod horizontem.^[2] V této chvíli totiž dochází k podobnému efektu, jako když světlo prochází hranolem. Dojde k rozptylu světla ze slunečních paprsků a k následné duhové barevné škále a charakteristické perleťové podobě. Pro fotografování se doporučuje použití polarizačního filtru.

Vliv na úbytek ozónu

Perleťová oblaka mají vliv na vznik ozonových děr. Jejich účinek na úbytek ozonu spočívá v jejich napomáhání chemickým reakcím produkujícím aktivní formu chloru, který urychluje rozklad ozonu^[3] Další chemické reakce s negativním dopadem souvisí se schopností perleťových oblak odstraňovat kyselinu dusičnou, výsledkem čehož je další úbytek ozonu. Na úbyku ozónové vrstvy se podílí pouze perleťová oblaka typu I.

Reference

↑ epa.gov [online]. [cit. 2006-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-09-30.
↑ http://www.antarctica.gov.au/about-antarctica/environment/atmosphere/polar-stratospheric-clouds/observations
↑ http://www.tyden.cz/rubriky/veda/vrstva-ozonu-nad-arktidou-byla-na-jare-rekordne-slaba_213666.html?showTab=diskutovane

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Perleťový oblak na Wikimedia Commons

Oblaky

Extrémně vysoké oblaky	Perleťový oblak • Noční svítící oblak

Vysoké oblaky	Cirrus (Ci) • Cirrus uncinus • Cirrus Kelvin-Helmholtz colombia • Cirrostratus (Cs) • Cirrocumulus (Cc) • Pileus • kondenzační stopa

Střední oblaky	Altostratus (As) • Altostratus undulatus • Altocumulus (Ac) • Altocumulus undulatus • Altocumulus castellanus • Nimbostratus (Ns)

Nízké oblaky	Mlha • Stratus (St) • Cumulus (Cu) • Cumulus humilis (Cu hum) • Cumulus mediocris (Cu med) • Stratocumulus (Sc) • Arcus (Roll) • Cumulus fractus (Cu fra) • Funnel • Shelf • Wall

Vertikální oblaky	Cumulonimbus (Cb) • Cumulonimbus incus • Cumulonimbus calvus • Cumulonimbus mammatus • Cumulus congestus • Pyrocumulus • Pyrocumulonimbus