Okolnosti vylučující protiprávnost
Okolnosti vylučující protiprávnost označují v trestním právu specifické charakteristiky skutku které, pokud v konkrétním případě nastanou, způsobují, že čin, jinak vykazující znaky trestného činu, trestným činem být nemůže, protože:
- takový čin není nebezpečný pro společnost,
- není protiprávní.
Konkrétní okolnosti
Podle českého trestního práva okolnostmi vylučujícími protiprávnost jsou:
- nutná obrana[1]
- krajní nouze[2]
- svolení poškozeného[3]
- přípustné riziko[4]
- oprávněné použití zbraně[5]
- výkon práv a plnění povinností (okolnost v zákoně neuvedená)[6]
- použití agenta[7]
Reference
- ↑ § 29 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „TrZ“)
- ↑ § 28 TrZ
- ↑ § 30 TrZ
- ↑ § 31 TrZ
- ↑ § 32 TrZ
- ↑ NOVOTNÝ, Oto; VANDUCHOVÁ, Marie; ŠÁMAL, Pavel, a kol. Trestní právo hmotné: Obecná část 1. 6. přepracované. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. 584 s. ISBN 978-80-7357-509-0. Kapitola X. Okolnosti vylučující protiprávnost, s. 282–285.
- ↑ § 363 TrZ a § 158e zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
