Jorge Guillén

Jorge Guillén Álvarez
Jorge Guillén y la infancia (Valladolid)
Jorge Guillén y la infancia (Valladolid)
Rodné jménoJorge Guillén Álvarez
Narození18. ledna 1893
Valladolid
Úmrtí6. února 1984 (ve věku 91 let)
Málaga
Místo pohřbeníAnglický hřbitov
Povoláníbásník, spisovatel, vysokoškolský učitel a literární kritik
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Alma materÚstřední univerzita v Madridu
Facultad de Filosofía y Letras (Universidad de Granada)
Žánrpoezie
OceněníGuggenheimovo stipendium (1954)
Cervantesova cena (1976)
Premio Internacional Alfonso Reyes (1977)
Premio Feltrinelli (1977)
oblíbený syn Andalusie (1983)
DětiClaudio Guillén
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jorge Guillén (18. ledna 1893 Valladolid, Španělsko – 6. února 1984 Málaga, Španělsko), byl španělský básník, pedagog a literární kritik. Vystudoval na evropských univerzitách filosofii a literaturu a později vyučoval jazyk na univerzitách ve Španělsku, Francii (Sorbona), Velké Británii (Oxford), Spojených státech (Wellesley College, Yale…) a v Hispanoamerice. Za španělské občanské války žil v exilu a po pádu Franka se vrátil do Španělska, kde zemřel. Vydal řadu básnických sbírek, literárních kritik – byl náruživým překladatelem Paula Valéryho. V roce 1976 získal jako první literát cenu Premio Cervantes.

Biografie

Narodil se v roce 1893 ve Valladolidu[1] v Provincii Castilla a León. Vystudoval filosofii a literaturu.[1] Studoval na univerzitách ve Španělsku, Švýcarsku a Německu.[2] V letech 1917–1923 učil na francouzské Sorboně.[2] Zde se seznámil s Paulem Valéry,[1] jehož dílo později aktivně překládal.[2] V roce 1924 obhájil doktorskou práci s názvem Notas sobre el Polifemo de Góngora.[1] Od roku 1925 učil na univerzitách v Murcii a Seville,[1] kde se stal profesorem.[1][2][3] Později vyučoval také na Oxfordu.[1][2] S příchodem Španělské občanské války odešel v roce 1938 do exilu[1][2] a usadil se ve Spojených státech.[2] Učil na univerzitách v USA a Hispanoamerice.[3] Získal akademické tituly na univerzitách Harvard, Yale[1] či Wellesley College[1][2]. Po pádu Franka se vrátil do Španělska a usadil se v Malaze, kde roku 1984 zemřel.[3]

Jorge Guillén byl členem Generace 27.[3] Vydal několik básnických sbírek, založil časopis Verso y Prosa a v roce 1976 získal jako první ocenění Premio Cervantes.[3]

Dílo

  • Cántico (1928–1950) – básnická sbírka
  • Clamor – triptych (Maremágnum (1957), …Que van a dar en el mar (1960) a A la altura de los circunstancias (1963))
  • Homenaje (1967)
  • Aire nuestro (1968)
  • Y otros poemas (1973)
  • Final (1982)
  • Lenguaje y poesía (1962) – literární kritika

Fundación Jorge Guillén

V roce 1992 vznikla Fundación Jorge Guillén. Jejím cílem je studium života a díla Jorge Guilléna a ostatních spisovatelů z Provincie Castilla y León.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j Premios Miguel de Cervantes. 1976-2007 Catálogo de la Exposición. [s.l.]: Secretaría general técnica. Ministerio de Cultura, 2008. S. 8–11. (španělsky) 
  2. ↑ a b c d e f g h HODOUŠEK, Eduard, a další. Slovník spisovatelů Španělska a Portugalska. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-54-0. S. 311. 
  3. ↑ a b c d e Jorge Guillén [online]. [cit. 2009-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-25. (španělsky) 
  4. ↑ Fundación Jorge Guillén [online]. Valladolid: Fundación Jorge Guillén [cit. 2009-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-03. (španělsky) 

Externí odkazy

  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jorge Guillén
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jorge Guillén Álvarez na Wikimedia Commons
  • Jorge Guillén recituje básně Las doce en el reloj a La afirmación humana – Formát: ram. Délka: 2:19.
Laureáti Cervantesovy ceny
1976–2000
Jorge Guillén (1976) • Alejo Carpentier (1977) • Dámaso Alonso (1978) • Jorge Luis Borges (1979) • Juan Carlos Onetti (1980) • Octavio Paz (1981) • Luis Rosales (1982) • Rafael Alberti (1983) • Ernesto Sábato (1984) • Gonzalo Torrente Ballester (1985) • Antonio Buero Vallejo (1986) • Carlos Fuentes (1987) • María Zambrano (1988) • Augusto Roa Bastos (1989) • Adolfo Bioy Casares (1990) • Francisco Ayala (1991) • Dulce María Loynaz (1992) • Miguel Delibes (1993) • Mario Vargas Llosa (1994) • Camilo José Cela (1995) • José García Nieto (1996) • Guillermo Cabrera Infante (1997) • José Hierro (1998) • Jorge Edwards (1999) • Francisco Umbral (2000)
2001–2020
Álvaro Mutis (2001) • José Jiménez Lozano (2002) • Gonzalo Rojas (2003) • Rafael Sánchez Ferlosio (2004) • Sergio Pitol (2005) • Antonio Gamoneda (2006) • Juan Gelman (2007) • Juan Marsé (2008) • José Emilio Pacheco (2009) • Ana María Matute (2010) • Nicanor Parra (2011) • José Manuel Caballero Bonald (2012) • Elena Poniatowska (2013) • Juan Goytisolo (2014) • Fernando del Paso (2015) • Eduardo Mendoza (2016) • Sergio Ramírez Mercado (2017) • Ida Vitaleová (2018) • Joan Margarit (2019) • Francisco Brines (2020)
2021–
Cristina Peri Rossi (2021) • Rafael Cadenas (2022) • Luis Mateo Díez (2023)
Autoritní data Editovat na Wikidatech