Hôtel Mégret de Sérilly

Hôtel Mégret de Sérilly

Základní informace
Architekt	Jean Thiriot
Poloha
Adresa	3. obvod, Francie Francie
Ulice	Rue Vieille-du-Temple
Souřadnice	48°51′39,34″ s. š., 2°21′46,32″ v. d.

Další informace
Kód památky	PA00086148
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hôtel Mégret de Sérilly je městský palác ze 17. století v Paříži. Nachází se v historické čtvrti Marais ve 3. obvodu na adrese 106, Rue Vieille-du-Temple. Palác je od roku 1961 chráněn jako historická památka.

Historie

Palác nechal postavit Nicolas Malebranche, který byl králův sekretář, posléze generální pokladník královských daní. Jeho synem byl filozof Nicolas Malebranche. Výstavba probíhala pravděpodobně v letech 1618 až 1620 nebo 1621 podle plánů architekta Jeana Thiriota (1590–1649), který postavil též sousední Hôtel d'Hozier. V roce 1686 palác koupil Charles du Tillet, markýz de La Bussière. Palác byl následně upraven.

V roce 1776 se majitelem stal finančník Antoine Jean-François Mégret de Sérilly, po kterém palác získal svůj název. Ten nechal palác vyzdobit architektem Pierrem-Noëlem Roussetem (1715–1795). V roce 1778 zde vznikl boudoir pro jeho manželku s obložením (autor Jules-Antoine Rousseau), krb (autor Philippe-Laurent Roland) a malovaný strop (autor Jean-Jacques Lagrenée). Budoár se nachází ve Victoria and Albert Museum v Londýně. Po smrti finančníka, který byl gilotinován během Hrůzovlády, byla budova v 19. století, stejně jako mnoho jiných paláců v Marais, rozdělena na obchody, továrny a dílny řemeslníků. Vnitřní vybavení v přízemí paláce v roce 1869 zakoupilo londýnské Victoria and Albert Museum a přeneslo do svých výstavních prostor. Vybavení salónů z prvního patra v roce 1895 koupila americká rodina Vanderbilt a umístila ho na svém sídle Breakers v Newportu v Rhode Island.

Ve 20. století byl palác opět upraven jako soukromá rezidence. V roce 1961 byla stavba zařazena mezi historické památky.

Architektura

Stavbu vytvořil barokní architekt Jean Thiriot. Palác si doposud uchoval tuto dispozici s výjimkou pouliční fasády upravené v 18. století. Jedná se o klasický plán paláce mezi nádvořím a zahradou. Velký dvůr obklopují corps de logis a dvě křídla pro služebnictvo. Na východ od velkého nádvoří se nachází malé nádvoří, které slouží pro křídlo pro služebnictvo. Stejně jako mnoho jiných pařížských paláců se i Hôtel Mégret de Sérilly musel přizpůsobit nepravidelnému tvaru parcely: průčelí na zahradě je širší než na nádvoří, hlavní osy nejsou rovnoběžné. S výjimkou pouliční fasády, která je omítnutá, jsou vnější zdi paláce z cihel a kamene, čímž vykazuje styl společný šlechtickým stavbám z první poloviny 17. století.