Gulfstream IV
Gulfstream IV / G400 C-20F/G/H/J GIV-SP / G350 / G450 | |
---|---|
Gulfstream GIV | |
Určení | malý dopravní letoun |
Výrobce | Gulfstream Aerospace |
První let | 19. září 1985 |
Zařazeno | 1987 |
Charakter | ve službě |
Uživatel | Americké letectvo Americká armáda, Americké námořnictvo, Národní úřad pro oceán a atmosféru |
Výroba | 1985–2018 |
Vyrobeno kusů | více než 900 [1] |
Cena za kus | GIV: 36 mil. USD (1998) G350: 33,25 mil. USD (2010)[2] G450: 38,25 USD (2010)[2] |
Vyvinuto z typu | Gulfstream III |
Varianty | Gulfstream V Gulfstream G350/G450 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gulfstream IV (nebo GIV) a od něho odvozené letouny patří do rodiny soukromých malých dopravních proudových letadel (business jetů) vyráběných společností Gulfstream Aerospace v Savannah, stát Georgie, Spojené státy americké, kterou vlastní koncern General Dynamics.
Po dodávce posledního stroje G450 bylo vyrobeno více než 900 kusů letounů GIV/GIV-SP/G450. Poslední G450 byl dodán dne 19. ledna 2018 po 365 dodávkách po dobu 12 let, které skončily třicetiletou výrobní fází ve prospěch letounu G500.[1]
Vývoj
Gulfstream zahájil práce na letounu GIV v roce 1983. První vyrobený GIV vykonal svůj první let 19. září 1985. Letoun získal schválení amerického leteckého úřadu (Federal Aviation Administration) v srpnu 1987.[3] Gulfstream IV vstoupil do služby v roce 1987 pod sériovým číslem 1000 a byl vylepšen na verzi pro speciální účely GIV-SP v roce 1993. Později byl letoun přeznačen na G400.[4]
Varianta letounu s kratším doletem dostala v roce 2002 označení G300.[3] Verze G400 má větší kabinu a delší dolet (8 060 km). V roce 2001 společnost Gulfstream začala pracovat na vylepšené verzi letounu GIV-SP, která byla původně označena GIV-X. Později byl letoun přejmenován na G450. Letoun G450 má trup prodloužený o 1 stopu (0.305 m) oproti letounu G400 a přední část trupu letounu a prostornější kokpit z letounu Gulfstream G550. Výroba G450 začala v říjnu 2004 náhradou za letouny G400. Letoun G450 má lepší výkony a vylepšený kokpit se čtyřmi 14 palcovými displeji z tekutých krystalů a průhledovým displejem (HUD). Verze s kratším doletem označená G350 obdržela schválení v roce 2004.[5][6]
Operační historie
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) používá letouny GIV-SP obsazené vědeckou posádkou pro lety ve výšce 45 000 stop kolem hurikánů. Letouny jsou upraveny pro shazování speciálních sond určených k měření rychlosti větru, atmosférického tlaku, vlhkosti vzduchu a teploty během svého pádu do oceánu. Sbíráním dat při letu dlouhém 4 000 mil kolem tropické bouře, může Národní centrum hurikánů a Divize pro výzkum hurikánů, které jsou podřízeny NOAA upřesňovat své předpovědi ohledně chování těchto bouří. Mohou také předpovědět zda se síla hurikánu bude zvyšovat či snižovat. Letoun GIV-SP je vhodný pro tyto mise, protože je rychlý, může uletět velké vzdálenosti a má dostatečně prostornou kabinu pro posádku a vědecké přístroje.[7]
V červnu 1987 letoun Gulfstream IV stanovil 22 světových rekordů ve své třídě v letu západním směrem kolem světa za 45 hodin a 25 minut. V dalším roce jiný GIV stanovil 11 světových rekordů v letu kolem světa východním směrem.[8]
Varianty
Vojenské varianty C-20F/G/H/J
Vojenské varianty letounu Gulfstream IV jsou v rámci služby u Ministerstva obrany USA označovány C-20F/G/H/J Gulfstream IV[9] C-20F je varianta letounu GIV sloužící pod U.S. Army v roli přepravního letounu pro vysoké armádní a vládní činitele. Varianta C-20G[10] může být upravena pro dopravu nákladu, 26 cestujících nebo kombinaci obou možností. Pokud jsou vyjmuta sedadla pro cestující, mohou být v letounu umístěny tři palety s nákladem. Nebo v letounu může být umístěno osm sedadel pro cestující a dvě palety, popř. jedna paleta a 14 cestujících. Letoun má čtyřčlennou posádku. Hydraulicky ovládané nákladní dveře jsou umístěny na pravé straně letadla. Tyto letouny působí v rámci amerického námořnictva a námořní pěchoty.
C-20H je varianta letounu GIV-SP působící v americkém letectvu (USAF) pro přepravu vysokých představitelů. Stejně tak varianta C-20J je variantou letounu GIV-SP působícího ve stejné roli v rámci americké armády (US Army).
G350/G450
G450 je vylepšená verze letounu GIV-SP/G400 používající některé technologie z letounu G500/G550 (což je vylepšená varianta letounu Gulfstream V). G350 je varianta letounu G450 s kratším doletem.
Specifikace
Zdroje: Frawley,[3] stránky Gulfstream G450,[11] stránky Gulfstream G350[12]
GIV | GIV-SP | G350 | G450 | |
---|---|---|---|---|
Posádka | 2 | |||
Kapacita | 14-19 | maximum 19 typicky 12-16 | ||
Délka | 26,9 m | 27,2 m | ||
Rozpětí | 23,7 m | |||
Výška | 7,44 m | 7,67 m | ||
Max. vzletová hmotnost | 33 200 kg | 33 800 kg | 32 200 kg | 33 500 kg |
Prázdná hmotnost | 16 100 kg | 19 400 kg | 19 500 kg | |
Cestovní rychlost | Mach 0.80 (850 km/h, 528 mph, 460 uzlů) | |||
Maximální rychlost | Mach 0.88 (935 km/h, 581 mph, 505 uzlů) | |||
Dolet | 7 820 km (4 220 nám.mil) | 7 820 km (4 220 nám.mil) | 7 040 km (3 800 nám.mil) | 8 060 km (4 350 nám.mil) |
Dostup | 13 700 m (45 000 stop) | |||
Pohonné jednotky | 2× dvouproudový motor Rolls-Royce Tay 611-8 | 2× dvouproudový motor Rolls-Royce Tay 611-8C | ||
Tah pohonné jednotky | 61,6 kN |
Uživatelé
Civilní uživatelé
Letoun provozuje mnoho soukromých osob, firem a charterových operátorů.
Vládní a vojenští uživatelé
Vybraní vládní a vojenští uživatelé:
Botswana Botswana
- Vojenské letectvo Botswany – používá jeden letoun pro VIP přepravy.
Brunej Brunej
- Brunejský sultán používá letoun GIV.[13]
Egypt Egypt
- Egyptské letectvo (Al-Qūwāt al-Gawwīyä al-Miṣrīyä) – používá čtyři letouny GIV pro přepravu vysokých činitelů.
Chile Chile
- Chilské letectvo (Fuerza Aérea de Chile) – používá čtyři letouny GIV pro přepravu vysokých činitelů.
Irsko Irsko
- Irský letecký sbor (Irish Air Corps) – používá letouny GIV pro přepravu členů vlády.
Japonsko Japonsko
- Japonské vzdušné síly sebeobrany (Japan Air Self-Defense Force) – používají 5 letounů Gulfstream IV pod označením U-4,[14] které mají namontovány velké nákladní dveře[15] a mohou přepravovat náklad na paletách a cestující, popř. kombinaci obou, podobně jako letouny C-20G sloužící pod US Navy a USMC.
Malajsie Malajsie
Malajsijský sultán používá letoun GIV.[13]
Nizozemsko Nizozemsko
- Nizozemské královské letectvo (Koninklijke Luchtmacht) – používá jeden GIV-SP k přepravě členů vlády a vojenských velitelů.
Pákistán Pákistán
- Pákistánské letectvo – používá 4 letouny GIV-SP pro přepravu vysokých vojenských a vládních činitelů.[16]
Saúdská Arábie Saúdská Arábie
- Saúdské královské letectvo – používá jeden GIV-SP k přepravě členů vlády a vojenských velitelů. Saúdský ministr financí a ekonomiky používá GIV (G300).[17]
- Americká armáda (US Army)
- Americké námořnictvo (US Navy)
- Námořní pěchota USA (USMC)
- Americké letectvo (USAF)
- Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) – používá GIV-SP k výzkumu atmosférických jevů.
Švédsko Švédsko
- Švédské letectvo (Flygvapnet) – používá dva značně upravené letouny GIV k radiovému odposlechu (SIGINT). Letouny jsou označeny S-102B Korpen (Havran).[19] Další dva letouny, jeden GIV označený Tp-102A a druhý GIV SP označený Tp-102C, slouží jako dopravní letouny pro švédskou královskou rodinu a švédského ministerského předsedu.
Turecko Turecko
- Turecké letectvo (Türk Hava Kuvvetleri) – používá GIV-SP k přepravě vysokých vojenských a vládních činitelů.
Uganda Uganda
- Ugandská vláda zakoupila jeden GIV v prosinci 2000 za 31,5 mil. USD pro přepravu presidenta Ugandy.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gulfstream IV na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Kate Sarsfield. Gulfstream launches G500 global demo tour. Flightglobal. 23 Jan 2018. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite news}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ a b Business & Commercial Aviation's 2010 Purchase Planning Handbook Archivováno 7. 7. 2015 na Wayback Machine. Aviation Week.
- ↑ a b c Frawley, Gerald. "Gulfstream IV, G300 & G400". The International Directory of Civil Aircraft, 2003/2004. Fishwick, Act: Aerospace Publications, 2003. ISBN 1-875671-58-7.
- ↑ "The Gulfstream GIV". Business and Commercial Aviation magazine, 18. ledna 2009.
- ↑ FLIGHT TEST: Gulstream G450 – Heir apparent. Flight International, 23. listopadu 2004. (anglicky)
- ↑ Fotografie kokpitu letounu Gulfstream GV-SP/G550. airliners.net
- ↑ Gulfstream IV-SP (G-IV) Archivováno 18. 2. 2007 na Wayback Machine.. na webových stránkách NOAA (anglicky).
- ↑ Gulfstream Aerospace G-IV. airliners.net (anglicky)
- ↑ DoD 4120-15L, Model Designation of Military Aerospace Vehicles Archivováno 25. 10. 2007 na Wayback Machine. Archivováno 25. 10. 2007 na Wayback Machine.. Metodika označování vojenských letounů na stránkách Ministerstva obrany USA, 12. května 2004. (anglicky)
- ↑ Fotografie C-20G US Navy airliners.net
- ↑ Gulfstream : G450 [online]. Gulfstream [cit. 2011-01-02]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Gulfstream : G350 [online]. Gulfstream [cit. 2011-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-13. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ a b Professional Pilot Magazine září 1990, Citováno: 3.1.2011 (anglicky)
- ↑ Fotografie japonského U-4 airliners.net
- ↑ Fotografie JSDF U-4 z pravé strany[nedostupný zdroj] freetraveler.whitesnow.jp
- ↑ Fotografie GIV pákistánského letectva. Airliners.net
- ↑ Fotografie saúdskoarabského GIV. Airliners.net
- ↑ The Grey Ghost Archivováno 4. 7. 2011 na Wayback Machine. Hawaii Reporter: Dispatches from the War on Terrorism, 24. září 2004 (anglicky)
- ↑ S-102B Korpen. www.spyflight.co.uk [online]. [cit. 2011-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-02.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gulfstream IV na Wikimedia Commons
- G350 page on Gulfstream.com
- G450 page on Gulfstream.com
Vojenská letadla US Navy a USMC po roce 1945 | |
---|---|
Stíhací letouny | |
Bitevní letouny | |
Hlídkové letouny | |
Průzkumné letouny a letouny pro radioelektronický boj | |
Bitevní letouny se svislým startem a přistáním | |
Transportní letouny | |
Cvičné letouny | |
Vrtulníky | |
Bezpilotní letadla | |
Prototypy |
Americké transportní letouny po roce 1962 | |
---|---|
C-1 • C-2 • C-3 • C-4 • C-5 • C-6 • C-7/B • C-8 • C-9 • C-10 • C-11 • C-12 • C-13 • YC-14 • YC-15 • C-16 • C-17 • C-18 • C-19 • C-20/F/G/H/J • C-21 • C-22 • C-23 • C-24 • C-25 • C-26 • C-27/J • C-28 • C-29 • C-30 • C-31 • C-32 • C-33 • C-34 • C-35 • C-36 • C-37/B • C-38 • C-39 • C-40 • C-41 • C-42 až C-44 • C-45 • C-46 • C-143 • C-144 • C-145 • C-146 • C-147 • C-767 • C-880 |
Letadla Švédského letectva po roce 1945 | |
---|---|
Stíhací a víceúčelové bojové letouny | |
Pozorovací a průzkumné letouny | |
Dopravní a transportní letouny | |
Vrtulníky | Hkp 1 • Hkp 2 • Hkp 3A*/B/C† • Hkp 4A/B†/C†/D† • Hkp 5A*/B • Hkp 6A*/B†/C • Hkp 9A*/B • Hkp 10 • Hkp 11 • Hkp 14 • Hkp 15 • Hkp 16 |
Cvičná letadla | |
Bezpilotní letadla | |
Experimentální letadla a prototypy | |
Poznámky: * – typ sloužil u jednotek armádního letectva. † – typ sloužil u námořního letectva. ‡ – krycí označení letounu elektronického průzkumu |