Felix Pino z Friedenthalu

Felix Pino z Friedenthalu


11. ministr obchodu Předlitavska
Ve funkci: 14. ledna 1881 – 16. března 1886
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Alfred von Kremer
Nástupce	Karl von Pusswald (správce)


Poslanec Bukovinského zem. sněmu
Ve funkci: ??? – 1878


Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1871 – 1879


Ve funkci: 1882 – 1887


Stranická příslušnost
Členství	Coroniniho klub


Narození	14. října 1825 Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	14. dubna 1906 Sankt Ruprecht Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Rodiče	Joseph Freiherr Pino von Friedenthal
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	právník, soudce a politik
Commons	Felix Pino von Friedenthal
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Felix Pino z Friedenthalu (něm. Felix Pino von Friedenthal; 14. října 1825 Vídeň – 14. dubna 1906 Sankt Ruprecht) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v období let 1881–1886 ministr obchodu Předlitavska.

Život

Pocházel ze šlechtické rodiny původem z Lombardie. V letech 1845–1848 vystudoval právo na Vídeňské univerzitě. Od roku 1849 působil ve státních službách. Pracoval u trestního soudu v Štýrském Hradci a u ústředního plavebního úřadu v Terstu. Později byl úředníkem politické správy v městech Belluno a Gorizia. V roce 1867 zastával post okresního hejtmana v dolnorakouském Badenu, později tuto funkci vykonával v Gorizii. Následně v letech 1870–1874 byl zemským prezidentem (místodržícím) v Bukovině, kde se podílel na přípravách vzniku Černovické univerzity. Kromě toho do roku 1878 zasedal v Bukovinském zemském sněmu, který ho v roce 1871 zvolil poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor, tehdy ještě nevolen přímo, ale tvořen delegáty jednotlivých zemských sněmů), kde reprezentoval kurii venkovských obcí v Bukovině. Opětovně byl zvolen i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, kdy získal mandát poslance za kurii venkovských obcí v Bukovině, obvod Vyžnycja, Putilla, Kicmaň atd.^[1]

Do vídeňského parlamentu se opět vrátil v doplňovacích volbách roku 1882 za kurii venkovských obcí v Bukovině, obvod Suceava, Rădăuți atd. Slib složil 5. prosince 1882.^[2] Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1885, nyní ovšem za kurii venkovských obcí v Korutanech, obvod Klagenfurt, Völkermarkt atd. Rezignaci na poslanecký mandát oznámil dopisem 28. ledna 1887.^[1]

Po volbách do Říšské rady roku 1885 se uvádí jako člen Coroniniho klubu, oficiálně nazývaného Klub liberálního středu, který byl orientován vstřícněji k vládě Eduarda Taaffeho.^[3]

Byl členem klubu německé liberální levice. Zároveň pokračoval ve své dráze vysokého státního úředníka. Od roku 1874 do roku 1879 byl místodržícím v Terstu a pak do roku 1881 místodržícím v Horních Rakousích.^[4]

Dne 14. ledna 1881 se stal ministrem obchodu Předlitavska ve vládě Eduarda Taaffeho. Ministrem byl do 16. března 1886.^[5] Za jeho působení pokračoval proces spuštění poštovní spořitelny, stejně jako tendence k zestátňování některých soukromých železničních tratí.^[4]

Po odchodu z vlády se opět vrátil na úřednické posty a znovu zastával pozici zemského prezidenta v Bukovině.^[4]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=9585
↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
↑ ^a ^b ^c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Pino von Friedenthal, Felix Maria Frh. (1825-1906), Politiker und Verwaltungsbeamter, s. 84. (německy)
↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587–588.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Felix Pino z Friedenthalu na Wikimedia Commons

Ministři obchodu Předlitavska

1. Bernhard von Wüllerstorf (1867) • 2. Franz Karl von Becke (1867) • 3. Ignaz von Plener (1867–1870) • 4. Sisinio de Pretis (1870–1871) • 5. Albert Schäffle (1871) • 6. Otto von Wiedenfeld (1871) • 7. Anton von Banhans (1871–1875) • 8. Johann von Chlumecký (1875–1879) • 9. Karl Korb von Weidenheim (1879–1880) • 10. Alfred von Kremer (1880–1881) • 11. Felix Pino z Friedenthalu (1881–1886) • 12. Karl von Pusswald (1886) • 13. Olivier de Bacquehem (1886–1893) • 14. Gundaker Wurmbrand-Stuppach (1893–1895) • 15. Heinrich von Wittek (1895) • 16. Hugo Glanz von Eicha (1895–1897) • 17. Ernest von Koerber (1897–1898) • 18. Josef Maria Baernreither (1898) • 19. Josef von Dipauli (1898–1899) • 20. Franz Stibral (1899–1900) • 21. Guido von Call (1900–1905) • 22. Leopold z Auerspergu (1905–1906 a 1906) • 23. Josef Fořt (1906–1907) • 24. František Fiedler (1907–1908) • 25. Viktor Mataja (1908–1909) • 26. Richard Weiskirchner (1909–1911) • 27. Viktor Mataja (1911) • 28. Mauriz von Rössler (1911–1912) • 29. Rudolf von Schuster-Bonnott (1912–1915) • 30. Alexander Spitzmüller (1915–1916) • 31. Franz Stibral (1916) • 32. Karl Urban (1916–1917) • 33. Viktor Mataja (1917) • 34. Friedrich von Wieser (1917–1918)

kurzivou – pověřeni správou úřadu