Desátkový chrám

Desátkový chrám
Ruiny Desátkového chrámu na kresbách Westerfelda, 17. století
Základní informace
Sloh	Architektura Kyjevské Rusi
Výstavba	986–996 (starý kostel) 1828–1842 (nový kostel)
Zánik	1240 (starý kostel) 1935 (nový kostel)
Pojmenováno po	Nanebevzetí Panny Marie
Poloha
Adresa	Kyjev, Ukrajina Ukrajina
Souřadnice	50°27′28″ s. š., 30°31′3″ v. d.

Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Desátkový chrám neboli chrám Zesnutí Přesvaté Bohorodice (rusky Десяти́нная це́рковь, nebo церковь Успения Пресвятой Богородицы) v Kyjevě byl první kamenný kostel Kyjevské Rusi. První kostel vznikl v letech 986 až 996 v Kyjevě na počest přesvaté Bohorodice za vlády knížete Vladimíra Velikého, jenž na výstavbu a údržbu chrámu vyčlenil desetinu svých příjmů, odkud také pochází jeho název. Svatý Vladimír sem údajně dal z Chersonnesu přenést ostatky svatého Klementa Římského.

V ruinu kostel proměnil v roce 1240 vpád mongolského chána Bátú, jehož horda kostel zdevastovala při obléhaní Kyjeva.

Obnoven byl až v 19. století, a to díky iniciativě patriarchy Jevhenije Bolchovitinova, který nechal nový chrám stavět od roku 1828. Dostavěn byl v roce 1842, na stavbě se po celou dobu podílel ruský architekt Vasilij Stasov. Definitivní zánik kostela přinesla sovětská administrativa, který jej jako nepotřebný zbourala v roce 1935.

Seznam pohřbených

V chrámu měly svůj hrob tyto osoby:

Anna Porfyrogennéta (13. 3. 963 Konstantinopol – 1011 Kyjev) z Makedonské dynastie byla byzantskou princeznou. Manželka kyjevského velkoknížete Vladimíra I.
Vladimír I. (958 – 15. 7. 1015 Berestove, dnes součást Kyjeva) z dynastie Rurikovců byl šestým vládcem Kyjevské Rusi. Z jeho panovnických činů je nejznámější christianizace Rusi, díky níž byl později, pravděpodobně v polovině 13. století, prohlášen za světce. V chrámu byl pohřben společně s manželkou Annou Porfyrogennétou.
Svatá Olga († 11. 7. 969 Kyjev) byla kyjevská kněžna, manželka knížete Igora a po jeho smrti regentka Kyjevské Rusi v době nezletilosti svého syna Svjatoslava I. Igoreviče. Jako první z ruských vládců přijala křesťanství a po smrti začala být uctívána jako světice.
Jaropolk I. (955 – 978) z dynastie Rurikovců byl pátým vládcem Kyjevské Rusi.
Oleg Svjatoslavič († 977) z dynastie Rurikovců byl bratrem Jaropolka I.