Daniel Lipšic

JUDr. Daniel Lipšic, LL.M.
10. ministr vnitra SR
Ve funkci:
8. července 2010 – 4. dubna 2012
Předseda vládyIveta Radičová
PředchůdceRobert Kaliňák
NástupceRobert Kaliňák
Stranická příslušnost
ČlenstvíKresťanskodemokratické hnutie
NOVA

Narození8. července 1973 (50 let)
Bratislava
Alma materHarvard Law School
Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě
Gymnázium (Bratislava, Grösslingová 18)
Profesepolitik a právník
Webová stránkahttp://www.lipsic.sk/
CommonsDaniel Lipšic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Daniel Lipšic (* 8. července 1973 Bratislava) je slovenský právník a politik, v letech 2012 až 2017 předseda hnutí NOVA[1], které sám založil po svém vystoupení z Křesťanskodemokratického hnutí, jehož byl dlouholetým členem a místopředsedou. V letech 2002–2006 působil jako ministr spravedlnosti, v letech 20102012 jako ministr vnitra Slovenské republiky. V letech 2021 až 2024 byl speciálním prokurátorem.[2][3]

Život a profesní kariéra

Je ženatý a žije v Bratislavě. V letech 19911996 studoval na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, v roce 1994 absolvoval studijní pobyty na Georgetown University Law Center ve Washingtonu a na University of Minnesota Law School v Minneapolisu. V letech 1991 až 1995 byl předsedou Občansko-demokratické mládeže. V letech 1996 až 1997 pracoval jako vedoucí projektu konkurzního práva v Poradenském středisku pro slovenské podniky a banky, v letech 1997 až 1998 na Vojenské obvodní prokuratuře v Prešove. V roce 1997 zahájil postgraduální studium na Právnické fakultě UK v Bratislavě a roku 2000 získal titul LL.M. na Harvard Law School v Cambridge ve Spojených státech amerických. V roce 1998 a v roce 2002 pracoval v advokátní kanceláři Valko & Partners. V letech 2019 až 2021 byl partnerem slovenské pobočky mezinárodní sítě advokátních kanceláří Dentons.[4][5]

Mezi lety 1998 a 2002 byl vedoucím úřadu Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky, 31. března 2002 se této funkce v souvislosti s přijetím zákona o státní službě, který vyžaduje u státních úředníků politickou nezávislost, vzdal.

Od 21. října 2000 zastával post místopředsedy KDH pro vnitřní politiku. V roce 2002 byl zvolen za poslance Národní rady Slovenské republiky, svůj mandát však neuplatnil, protože se stal členem druhé vlády Mikuláše Dzurindy, kde od 15. října 2002 do 7. února 2006 zastával post místopředsedy vlády a ministra spravedlnosti Slovenska. Demisi podal společně s ostatními ministry za KDH po vládní krizi vyvolané nepřijetím Smlouvy o výhradě svědomí.

V letech 2010–2012 působil jako ministr vnitra Slovenské republiky ve vládě Ivety Radičové.

Po debaklu roztříštěné slovenské pravice v předčasných parlamentních volbách, které se konaly v březnu 2012, ve kterých byl zvolen poslancem za KDH, Lipšic 27. května 2012 spolu s Janou Žitňanskou vystoupil z KDH.[6] V září 2012 založil hnutí NOVA,[7] jehož prvním předsedou byl zvolen v listopadu téhož roku.[1]

V parlamentních volbách v roce 2016 kandidoval spolu s dalšími z hnutí NOVA na kandidátce strany Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti, byl zvolen ze 14. místa kandidátky. V září 2016 způsobil dopravní nehodu, při které zemřel chodec. V reakci na to se vzdal poslaneckého mandátu,[8] v lednu 2017 odstoupil i z funkce předsedy hnutí NOVA.[9]

V kauze vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové byl právním zástupcem rodiny Kuciakových.[10] Ještě před touto vraždou si na podzim 2017 měl zločinec Marian Kočner objednat i jeho vraždu spolu s vraždou prokurátora Maroše Žilinky.[10][11]

V únoru 2021 byl zvolen do funkce speciálního prokurátora,[2] který stál v čele slovenského Úřadu speciální prokuratury, oddělení tamějšího státního zastupitelství, které vedlo boj proti korupci a organizovanému zločinu.[10] Ve funkci skončil v březnu 2024 po zrušení úřadu.[3]

Reference

  1. a b Lipšic chce v najbližších voľbách dvojciferný výsledok, SME.sk
  2. a b Slovenským speciálním prokurátorem se stal Lipšic. Česká justice [online]. 2021-02-06 [cit. 2022-07-07]. Dostupné online. 
  3. a b ČTK. Definitivní konec. Zrušení slovenské speciální prokuratury nabylo právní moci. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2024-03-20 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 
  4. Hodnotíme kandidátov na špeciálneho prokurátora: Prečo by Daniel Lipšic nemal uspieť. Denník N [online]. 2021-01-31 [cit. 2022-07-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. Daniel Lipšic will be Slovakia’s new Special Prosecutor. www.dentons.com [online]. [cit. 2022-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Daniel Lipšic vystupuje z KDH, SME.sk
  7. Lipšic zakladá hnutie Nová väčšina. Chce vyhrať voľby, SME.sk
  8. TÓDOVÁ, Monika. Daniel Lipšic sa po nehode vzdá poslaneckého mandátu (+ video). Denník N [online]. 2016-09-22 [cit. 2022-07-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. Daniel Lipšic odstúpil z funkcie predsedu NOVA | TVNOVINY.sk. tvnoviny.sk [online]. [cit. 2022-07-07]. Dostupné online. 
  10. a b c Prokurátor Lipšic: Vražda Jána a Martiny zahájila očistný proces [online]. 2022-02-21 [cit. 2022-07-07]. Dostupné online. 
  11. Pokračuje proces v kauze Kuciak i plán vrážd prokurátorov. Správy RTVS [online]. Rozhlas a televízia Slovenska, 2022-05-03 [cit. 2022-07-07]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniel Lipšic na Wikimedia Commons
  • Daniel Lipšic na Aktuálně.centrum.cz
Druhá vláda Mikuláše Dzurindy
Předseda vlády Slovenska
Místopředsedové
Pál Csáky • Daniel Lipšic • Lucia ŽitňanskáIvan MiklošRobert NemcsicsPavol Rusko • Jirko Malchárek
Ministři
Pavol Prokopovič • Ivan MiklošRobert Nemcsics / Pavol Rusko / Jirko Malchárek • Rudolf Chmel / František Tóth • Ivan Šimko / Juraj Liška / Martin FedorZsolt SimonĽudovít Kaník / Iveta Radičová • Daniel Lipšic / Lucia ŽitňanskáMartin Fronc / László Szigeti • Vladimír Palko / Martin PadoLászló GyurovszkyRudolf ZajacEduard KukanLászló Miklós
Vláda Ivety Radičové
Předsedkyně vlády
Iveta Radičová (jmenována 8. července 2010, SDKÚ-DS)
Členové v den jmenování vlády
9. července 2010
Ján Figeľ (1. místopředseda vlády, doprava, výstavba a regionální rozvoj, KDH) • Rudolf Chmel (místopředseda vlády pro lidská práva a menšiny, MOST-HÍD) • Jozef Mihál (místopředseda vlády, práce, sociální věci a rodina, SaS) • Ivan Mikloš (místopředseda vlády, finance, SDKÚ-DS) • Juraj Miškov (hospodářství, SaS) • Zsolt Simon (zemědělství a rozvoj venkova, MOST-HÍD) • Daniel Lipšic (vnitro, KDH) • Ľubomír Galko (obrana, SaS – odvolán 23. listopadu 2011) • Lucia Žitňanská (spravedlnost, SDKÚ-DS) • Mikuláš Dzurinda (zahraniční věci, SDKÚ-DS) • Eugen Jurzyca (školství, věda, výzkum a sport, SDKÚ-DS) • Daniel Krajcer (kultura, SaS) • Ivan Uhliarik (zdravotnictví, KDH) • József Nagy (životní prostředí, MOST-HÍD)
Členové jmenovaní později
28. listopadu 2011
Iveta Radičová (ministryně obrany (pověřena řízením), SDKÚ-DS; ve vládě již jako premiérka)
Ministři vnitra Slovenské republiky
1992–20012001–20122012–20202020−dosud
Ministerstvo vnitra
Ministři spravedlnosti Slovenské republiky
1993–20062006–20122012–20232023–dosud
Ministerstvo spravedlnosti
Autoritní data Editovat na Wikidatech