Charvátská země

Bílé Charvátsko
6.–11. století Polské knížectví 
Geografie
Mapa
Poloha Bílého Charvátska a Bílého Srbska v 6. století (podle knihy Františka Dvorníka)
Hlavní město
Krakov
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Jazyky
Náboženství
Státní útvar
Státní zřízení
kmenový svaz
Státní útvary a území
Předcházející
Následující
Polské knížectví Polské knížectví

Charvátská země neboli Bílé Charvátsko (chorvatsky Bijela Hrvatska, též Velika Hrvatska) je jméno pro území patrně slovanského kmene Bílých Chorvatů (Pracharvatů), které sahalo od Ostravy po Lvov a i až po Kyjevskou Rus. Bílí Chorvati jsou považováni za kulturní a částečně genetické předky současných Chorvatů. Část z nich měla odtud podniknout cestu na jihozápad a usadit se na západě Balkánského poloostrova, kde měli dát vzniknout přímořskému Chorvatsku. Charvátsko se v Jiráskových Starých pověstech českých objevuje jako mytická pravlast Čechů. Na rozdíl od starších autorů (tak řečeného Dalimila, Přibíka Pulkavy z Radenína a Václava Hájka z Libočan), v jejichž kronikách nic nenaznačuje, že by se „Charváty“ či „Charvátsko“, odkud podle pověsti přišel praotec Čech, odlišovaly od jihoslovanského Chorvatska, klade Jirásek – snad na základě dobových představ o pravlasti Slovanů – tuto pravlast na sever od Tater, do povodí Visly. První kapitola jeho Starých pověstí českých začíná slovy: Za Tatrami, v rovinách při řece Visle, rozkládala se od nepaměti charvátská země, část prvotní veliké vlasti slovanské.

Dále některé pověsti tvrdí, že Kyjev se svými bratry (Kijem a Chorivem) spoluzaložil (každý na svém pahorku) Šček (pravděpodobně Praotec Čech)[1] a někteří badatelé se domnívají, že Slavníkovci patřili k Bílým Chorvatům[2].

Reference

  1. Bela Hrvatska[nedostupný zdroj]
  2. Famous White Croat: Saint Adalbert. www.slavorum.com [online]. [cit. 2011-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-04. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Charvátská země na Wikimedia Commons
  • Dílo Staré pověsti české/O Čechovi ve Wikizdrojích
  • Dílo Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila/II ve Wikizdrojích