Beatrice d'Este

Beatrix Estenská
Narození29. června 1475
Ferrara
Úmrtí3. ledna 1497 (ve věku 21 let)
Milán
Pohřbenakostel sv. Marie Milostiplné
PotomciHerkules Maxmilián Sforza a František II. Maria Sforza
RodEstenští
OtecHerkules I. Estenský a Ferdinand I. Neapolský
MatkaEleonora Aragonská a Johana Neapolská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Náhrobek Ludovica Sforzy a Beatrice d'Este v Pavijské kartouze

Beatrice d'Este (29. června 1475 – 3. ledna 1497) byla vévodkyně z Bari a z Milána z rodu Estenských a mecenáška umění.

Beatrice byla druhou dcerou vévody Herkula I. z Ferrary, Modeny a Reggia a Eleonory Aragonské. Mezi jejími sourozenci byli Isabella d'Este (1474–1539), Alfonso I. d'Este (1476–1534) a Ippolito I. d'Este (1479–1520). Vdala se jako patnáctiletá 18. ledna 1491 za čtyřicetiletého Lodovica Sforzu řečeného il Moro (1451–1508), pozdějšího (od roku 1494) milánského vévodu. V roli vévodkyně z Milána se pak stala patronkou Donata Bramanta, Ludovica Ariosta a především Leonarda da Vinciho. Také do Milána zvala umělce ze své rodné Ferrary. Během šesti let svého manželství prosadila také rozšíření milánského hradu (Castello Sforzesco) a kartuziánského kláštera v Pavii.

Byla matkou

Beatrice zemřela ve věku 21 let při porodu třetího dítěte, mrtvě narozeného syna. Byla pohřbena v chóru kostela Santa Maria delle Grazie v Miláně. Po její smrti Lodovico il Moro pověřil sochaře Cristofora Solariho (kolem 1460–1527), aby vytvořil monumentální hrobku pro něho a Beatrici. Ta však byla dokončena jen zčásti a vzhledem k tomu, že Lodovico zemřel v zajetí ve Francii a Beatrice je pohřbena v Miláně, byla dokončená část hrobky, zobrazení ležících manželů, přenesena do kartuziánského kláštera v Pavii a nyní je umístěna v transeptu kostela.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beatrice d’Este (Sforza) na německé Wikipedii.

  1. Monumento funebre di Ludovico il Moro e Beatrice d'Este Archivováno 20. 4. 2021 na Wayback Machine., navštíveno 21. 9. 2020

Literatura

  • Julia Cartwright: Beatrice d’Este, Duchess of Milan, 1475–1497. A study of the Renaissance. AMS Press, New York 1973 (přetisk vydání Londýn 1905).
  • Karen Essex: Da Vinci und die Principessa. Historischer Roman. Köln: Bastei Lübbe 2010.
  • Antonius Lux (Hrsg.): Große Frauen der Weltgeschichte. Tausend Biographien in Wort und Bild. Sebastian Lux Verlag, München 1963, S. 158

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Modenské princezny
Generace jsou počítány od Herkula I. Estenského, prvního vévody z Modeny.
1. generace
3. generace
6. generace
7. generace
8. generace
9. generace
  • Marie Beatrice
  • 10. generace
    11. generace
  • Marie Tereza Rakouská*
  • Marie Beatrix Rakouská*
  • 13. generace
  • Marie Tereza Rakouská*
  • * také rakouská arcivévodkyně
    Autoritní data Editovat na Wikidatech