Arnošt August I. Hannoverský

Arnošt August I.
král hannoverský vévoda Cumberlandu a Teviotdale
Ernest August I.
Doba vlády	1837–1851
Narození	5. června 1771 Buckinghamský palác Londýn
Úmrtí	18. listopadu 1851 (ve věku 80 let) Hannover
Předchůdce	Vilém IV. Anglický
Nástupce	Jiří V. Hannoverský
Manželka	Frederika Meklenbursko-Střelická
Potomci	Jiří V. Hannoverský
Rod	Welfové
Dynastie	Hannoverská dynastie
Otec	Jiří III.
Matka	Šarlota Meklenbursko-Střelická
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt August I. Hannoverský (německy Ernst August, 5. června 1771, Buckinghamský palác Londýn – 18. listopadu 1851, Hannover) byl v letech 1837–1851 král hannoverský a vévoda Brunšvicko-Lüneburský.

Biografie

Arnošt August se narodil v Buckinghamském paláci Londýně 5. června roku 1771 jako osmé dítě (pátý syn) z patnácti potomků britského krále Jiřího III. a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické. Od roku 1799 vévoda Cumberlandu a Teviotdale. Byl mladším bratrem Jiřího IV. a Viléma IV. a vůbec předposlední mužský panovník z Hannoverské dynastie.

V roce 1786 odešel se svým dvěma mladšími bratry, Augustem Frederikem a Adolfem Frederikem studovat do Göttingenu. V roce 1791 tam vstoupil do hannoverské armády, aby se mu dostalo i vojenského vzdělání.

Arnošt August měl pověst nejméně příjemného syna Jiřího III. Politicky byl konzervativní, postavil se v roce 1828 tvrdě proti Zákonu o katolické rovnoprávnosti navrhovanému premiérem, vévodou Welingtonem.

V roce 1796 byl v Anglii přijat mezi Svobodné zednáře. Od roku 1828 byl velmistrem jím založené Velké lóže v Hannoveru.

Vláda

Když 20. června 1837 zemřel jeho starší bratr, král Spojeného království a Hannoverska Vilém IV., na trůn Spojeného království nastoupila jeho neteř Viktorie, dcera čtvrtého syna Jiřího III., vévody z Kentu. Skončila tak personální unie Hannoverska se Spojeným královstvím.

Zatímco podle tehdejšího britského následnického řádu nastupovala dědička na trůn v případě, že neměla žádné bratry, v Hannoversku (jako německé zemi) se podle polosalického práva vztahoval přednostní nárok na trůn na větší okruh mužských příbuzných. Hannoverským králem se tak stal právě Arnošt August I., strýc královny Viktorie. Zůstal nicméně následníkem britského trůnu, a to od 20. června 1837 do 21. listopadu 1840, kdy královna Viktorie porodila svého prvního potomka, dceru Viktorii.

Arnošt August I. po svém nástupu na hannoverský trůn zrušil ústavu z roku 1833, ale v roce 1848 ji musel na nátlak obyvatelstva obnovit.

Manželství a potomci

Arnošt August se oženil v roce 1815 se svou sestřenicí Frederikou Meklenbursko-Střelickou (29. května v Neustrelitz v zastoupení, 29. srpna potom znovu, za přítomnosti nevěsty, v Carlton House v Londýně.

Jeho matka, královna Šarlota Meklenbursko-Střelická, se stavěla proti tomuto svazku, protože nevěsta byla její neteří, kromě toho byla předtím již dvakrát vdaná (přičemž se vědělo o jejím románku v prvním manželství a druhé manželství bylo uzavřeno pod tlakem jejího pokročilého těhotenství; vztah s Arnoštem Augustem započal již za manželova života a požádala kvůli němu o rozvod, jehož uskutečnění předešla manželova smrt; mezi těmito dvěma manželstvími byla neoficiálně zasnoubena s mladším bratrem Arnošta Augusta Adolfem Frederikem, k čemuž však jeho rodiče nedali souhlas) a z předchozích manželství měla devět dětí.

Z manželství Arnošta Augusta a Frederiky vzešli tři potomci, dvě první dcery se však narodily mrtvé:

• 1. Frederika (*/† 27. 1. 1817)
• 2. dcera (*/† 1818)
• 3. Jiří Frederik Alexandr Karel Arnošt August (27. 5. 1819 Berlín – 12. 6. 1878 Paříž), poslední hannoverský král v letech 1851–1866, vévoda z Cumberlandu a Teviotdale
  • ⚭ 1843 Marie Sasko-Altenburská (14. 4. 1818 Hildburghausen – 9. 1. 1907 Gmunden)

Zemřel v 80 letech věku na zámku Herrenhausen 18. listopadu roku 1851. Byl pohřben po boku své manželky, královny Frederiky, v mauzoleu v zámeckých zahradách Herrenhausenu. Po jeho smrti v roce 1851 nastoupil na trůn jeho syn Jiří V. V roce 1861 nechal svému otci postavit pomník – jezdeckou sochu na náměstí před hlavním nádražím v Hannoveru; dnes jde o velmi oblíbené místo srazů, kdy si lidé domlouvají schůzku "pod ocasem" (koně).

Vývod z předků

Související články

• Hannoverské království
• Hannoverská dynastie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnošt August I. Hannoverský na Wikimedia Commons
• http://thepeerage.com/p10086.htm#i100859

Předchůdce: Vilém I.

Hannoverský král 1837–1851

Nástupce: Jiří V.

Hannoverští princové
Generace jsou počítány podle původu od Jiřího III., prvního krále Hannoveru.
1. generace	Jiří IV.1 Bedřich, vévoda z Yorku a Albany1 Vilém IV.1 Eduard, vévoda z Kentu a Strathearnu1 Arnošt August1 August Frederik, vévoda ze Sussexu1 Adolf, vévoda z Cambridge1
2. generace	Jiří V.1 Jiří, vévoda z Cambridge1
3. generace	Ernest Augustus1
4. generace	Jiří Vilém1 Kristián1 Arnošt August1
5. generace	Arnošt August1 Jiří Vilém1
6. generace	Arnošt Augustus Ludvík Rudolf Jindřich
7. generace	Arnošt August Kristián
1 také princ Spojeného království Velké Británie a Irska